ŘÁD
ROZHODČÍHO SOUDU PŘI HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY A AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydává, jako stálý rozhodčí soud na základě § 19 zákona ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů tento řád.

ČÁST PRVNÍ


§ 1
Základní ustanovení
  • Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „rozhodčí soud“) je stálým rozhodčím soudem podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění (dále jen „zákon“), který působí jako nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci.
  • Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor
    a) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami, nebo
    b) z mezinárodní smlouvy
    a jde o věc, ve které lze rozhodčí smlouvu uzavřít.
  • Nedostatek pravomoci rozhodčího soudu může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, který se týká věci samé. To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv (§ 3 odst. 3 až 6 zákona), nebo jde-li o námitku, že ve věci nelze rozhodčí smlouvu uzavřít.
  • Řízení před rozhodčím soudem je jednoinstanční. Strany se však mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán jinými rozhodci. Při podání návrhu na přezkoumání rozhodčího nálezu se postupuje obdobně jako při podání žaloby.
  • Strana, která se dozví, že je účastníkem řízení před soudem o zrušení rozhodčího nálezu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu rozhodčímu soudu; současně zašle rozhodčímu soudu opisy všech podání v takovém řízení o zrušení rozhodčího nálezu, které má k dispozici.
  • Zruší-li soud rozhodčí nález a pravomoc rozhodčího soudu je dána (§ 34 zákona), pokračuje rozhodčí řízení, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu. Pokud se strany písemně nedohodnou jinak, spor projednají v rámci pokračování v řízení, je-li to možné, rozhodci zúčastnění na původním projednání sporu, s výjimkou rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem. Návrh na pokračování v řízení podaný po výše uvedené lhůtě 30 dnů se považuje za žalobu.

ČÁST DRUHÁ


§ 2
Předsednictvo rozhodčího soudu
  • Předsednictvo rozhodčího soudu činí úkony, které patří do pravomoci rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi.
  • Členové předsednictva se nemohou účastnit rozhodování předsednictva o odmítnutí rozhodců v případech, kdy se rozhodování týká jich samotných. Členové předsednictva mohou vykonávat funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, pokud se v téže věci nezúčastnili rozhodování předsednictva o odmítnutí rozhodců, nebo pokud se nepodíleli na zpracování stanoviska předsednictva k námitce nedostatku pravomoci.
  • Členové předsednictva se nemohou účastnit rozhodování předsednictva ve věcech, ve kterých vystupují jako účastníci nebo zástupci účastníků.

§ 3
Rozhodci
  • Spory rozhodují pouze rozhodci zapsaní na seznamu rozhodců ke dni zahájení řízení. Na žádost strany může předsednictvo rozhodnout o zápisu rozhodce jen pro konkrétní spor (ad hoc). To neplatí pro jediného rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu.
  • Spory ze spotřebitelských smluv může rozhodovat jen rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti, nejde-li o případy, kdy strany uzavřely smlouvu o rozhodci (§ 2 odst. 3 písm. a) zákona).
  • Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nevystupují nikdy jako zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zákona).
  • Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze tří rozhodců, nebo pokud se o tom strany dohodly, jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto řádu (§ 23).
  • Není-li dále stanoveno jinak, vztahují se ustanovení tohoto řádu o rozhodcích a rozhodčím senátu i na jediného rozhodce.

§ 4
Tajemník
  • Tajemník organizuje agendu spojenou s činností rozhodčího soudu a vykonává i další činnosti stanovené tímto řádem.
  • Tajemník zajišťuje řádné vyhotovení všech rozhodnutí rozhodčího soudu a úschovu veškerých písemností rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a se souhlasem předsednictva rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Tajemník se může zúčastnit všech ústních jednání.
  • V době nepřítomnosti tajemníka vykonává jeho činnost jeho zástupce.

ČÁST TŘETÍ


Řízení
1. Obecná ustanovení

§ 5
Místo konání ústního jednání
  • Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo rozhodčího soudu. Sídlem rozhodčího soudu je Praha. Se souhlasem tajemníka vydaným na základě dohody stran nebo na základě podnětu rozhodčího senátu v případě, že se strany na místě konání ústního jednání nedohodly, může rozhodčí senát rozhodnout o konání ústního jednání na jiném místě České republiky nebo v zahraničí. Souhlas tajemníka a rozhodnutí rozhodčího senátu se nevyžaduje, má-li se řízení konat ve stálém sudišti rozhodčího soudu.
  • Koná-li se řízení v zahraničí, je místem rozhodování soudu stát, ve kterém se řízení koná.

§ 6
Postup v řízení
  • Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.
  • Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Je-li však dohoda uzavřena po zahájení řízení, nejsou jí rozhodci vázáni.
  • Rozhodci nepostupují podle dohody stran v případech, kdy dohoda narušuje rovnost stran v řízení nebo kdy jde o odchylku od pravidel o nákladech rozhodčího řízení (§ 45 a násl.) včetně sazebníku nákladů.

§ 7
Jazyk, ve kterém se řízení koná

Řízení se koná v češtině (popř. slovenštině), pokud se strany písemně nedohodly jinak. Je-li však dohoda uzavřena po zahájení řízení, nejsou jí rozhodci vázáni.

§ 8
Předkládání písemností
  • Veškeré písemnosti musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a každý člen rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát rozhodčího soudu rovněž jedno vyhotovení; to neplatí v případě, že strana dodala rozhodčímu soudu dokument ze své datové schránky do datové schránky rozhodčího soudu (§ 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) anebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu rozhodčího soudu s elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).
  • Podání stran se předkládají v jazyce, ve kterém se řízení koná. Písemné důkazy se předkládají v jazyce, ve kterém jsou vyhotoveny. Pokud jsou písemné důkazy předkládány v jiném jazyce, než je jazyk řízení, musí být na výzvu rozhodčího senátu, popř. na žádost strany a se souhlasem rozhodčího senátu předložen rovněž jejich překlad do jazyka, ve kterém se řízení koná.

§ 9
Použití hmotného práva
  • Rozhodčí soud řeší spory podle hmotného práva, jímž se předmět sporu řídí, a v obchodních věcech též s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. Ve sporech ze spotřebitelských smluv se rozhodci řídí i právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele (§ 25 odst. 3 zákona).
  • S výjimkou sporů ze spotřebitelských smluv může být spor rozhodnut podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily.

§ 10
Doručování
  • Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodčí soud dodáním do datové schránky, pokud není znepřístupněna pro dodávání dokumentů z datové schránky právnické osoby (§ 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), nebo na adresu, kterou strana uvedla. Pokud dodání do datové schránky není možné a strana žádnou adresu neuvedla, zasílají se jí písemnosti na adresu, jež je rozhodčímu soudu známa. Pokud si strana zvolila zástupce, zasílají se písemnosti tomuto zástupci dodáním do jeho datové schránky, pokud je to možné, jinak na adresu jeho sídla, popřípadě bydliště, popřípadě jinou adresu, kterou strana uvedla.
  • S účinky doručení adresátovi mohou namísto adresáta přijímat písemnosti osoby jím zmocněné k přijímání písemností, jakož i další osoby uvedené jako příjemci písemností v občanském soudním řádu.
  • Není-li dodání do datové schránky příjemce možné, doručují se
    • žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, popř. jejich kopie, a stejnopisy rozhodčích nálezů a usnesení s potvrzením o doručení,
    • ostatní písemnosti doporučeným nebo obyčejným dopisem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků; zpráva zaslaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresuadresáta musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem.
  • Kterákoli z písemností uvedených v předchozích odstavcích může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení.
  • Nebyla-li písemnost dodána do datové schránky adresáta, jsou všechna doručení rozhodčího soudu platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4 i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení provozovatele poštovních služeb ji nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy převzetí bylo odepřeno. Písemnost, kterou adresát nevyzvedl do 10 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb, se považuje za doručenou poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
  • Písemnost, která byla dodána do datové schránky, je doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti.
  • Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 6 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
  • Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodčímu soudu, je doručováno platně, jsou-li písemnosti zasílány na její poslední známou adresu.
  • Jestliže se postupem podle odstavců 1 až 8 nepodařilo doručit straně na její poslední známou adresu, a to ani prostřednictvím jejího zástupce anebo osoby jí zmocněné k přijímání písemností, může jí předseda rozhodčího soudu ustanovit osobu pověřenou k přijímání písemností (dále jen „pověřená osoba“). Den doručení pověřené osobě se považuje za den doručení adresátovi, jemuž byla ustanovena pověřená osoba.
  • Pověřenou osobou může být jen osoba zapsaná na seznamu rozhodců rozhodčího soudu. Pověřená osoba odmítne funkci vykonávat z důvodů, pro které by byla z projednávání sporu vyloučena jako rozhodce.

§ 11
Přerušení řízení

Řízení může být na žádost kterékoli strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážných důvodů na určitou dobu přerušeno, přičemž z podnětu žalobce může být řízení přerušeno až po zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a paušálu na správní náklady ve správné výši dle hodnoty předmětu sporu (§ 18). Usnesení o přerušení řízení vydává rozhodčí senát, a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda rozhodčího soudu. Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje.

§ 12
Navrácení v předešlý stav

Jestliže se některá strana nemohla až do skončení řízení z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodčí senát nebo, nebyl-li ještě ustaven, předseda rozhodčího soudu, na návrh této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

§ 13
Zajištění důkazů a předběžná opatření
  • Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost některé ze stran zajistit důkaz způsobem odpovídajícím povaze tohoto důkazu a k tomu účelu učinit jiné vhodné opatření.
  • Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana podat příslušnému soudu návrh na nařízení předběžného opatření. O takovém návrhu, jakož i o rozhodnutí soudu musí strana, která návrh podala, informovat rozhodčí soud.

§ 14
Vedlejší účastníci
  • Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku a zaplatí poplatek za rozhodčí řízení, připustí-li to rozhodčí senát.
  • V řízení má vedlejší účastník stejná práva a stejné povinnosti jako účastník s výjimkou práva na jmenování rozhodce.

§ 14a
Přistoupení účastníka
  • Do řízení může na návrh žalobce přistoupit další účastník na straně žalující tehdy:
    • připustí-li to k návrhu žalobce rozhodčí senát, a
    • vysloví-li třetí osoba či osoby, navrhované k přistoupení na straně žalující, písemný souhlas jak s přistoupením, tak se složením rozhodčího senátu.
  • Do řízení může na návrh žalobce přistoupit další účastník na straně žalované tehdy:
    • připustí-li to k návrhu žalobce rozhodčí senát, a
    • vysloví-li třetí osoba či osoby, navrhované k přistoupení na straně žalované, písemný souhlas jak s přistoupením, tak se složením rozhodčího senátu; souhlas původního žalovaného se nevyžaduje.
  • Pokud k návrhu na přistoupení třetí osoby či osob dojde před ustavením rozhodčího senátu, použije se § 23 odst. 3 obdobně.

§ 14b
Změna v osobě účastníka řízení
  • Má-li některá ze stran za to, že po zahájení rozhodčího řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než rozhodčí senát o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení.
  • Rozhodčí senát návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo původního žalobce. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
  • Ten, kdo vstupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho vstupu do řízení.

§ 15
Úkony předsednictva, předsedy a tajemníka

Není-li stanoveno jinak, platí ustanovení tohoto řádu o řízení před rozhodčím senátem přiměřeně i pro úkony předsednictva, předsedy nebo tajemníka rozhodčího soudu.

2. Žaloba

§ 16
Zahájení řízení
Rozhodčí řízení je zahájeno dnem doručení žaloby rozhodčímu soudu, nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, něco jiného. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a paušálu na správní náklady ve správné výši dle hodnoty předmětu sporu.

§ 17
Obsah žaloby
  • Žaloba musí obsahovat alespoň:
    • označení stran, a to:
      • u právnických osob: firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby,
      • u fyzických osob podnikatelů: firmu (je-li osoba zapsána v obchodním rejstříku), identifikační číslo osoby, jméno a příjmení (u osob nezapsaných do obchodního rejstříku), místo podnikání a bydliště,
      • u fyzických osob nepodnikatelů: jméno, příjmení a bydliště; jsou-li tyto údaje známy, uvede se i rodné číslo nebo datum narození,
    • žalobní nárok,
    • odůvodnění jazyka řízení, není-li jím čeština,
    • odůvodnění pravomoci rozhodčího soudu, pokud pravomoc nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné,
    • skutečnosti, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,
    • hodnotu předmětu sporu,
    • jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou rozhodčího soudu.
  • Žaloba musí být podepsána oprávněnou osobou.

§ 18
Hodnota předmětu sporu
  • Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu. To platí i v případech, kdy uplatněný nárok nebo jeho část má nepeněžitou povahu.
  • Hodnota předmětu sporu se určuje:
    • vymáhanou částkou, jde-li o žalobu o peněžité plnění,
    • hodnotou vymáhané věci, jde-li o žalobu o vydání věci,
    • hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby, jde-li o žalobu na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, nebo o žalobu o nahrazení projevu vůle stran,
    • v ostatních případech zejména na základě údajů, které má žalobce k dispozici.
  • V žalobách, jejichž předmětem je několik nároků, musí být hodnota každého nároku vyjádřena samostatně a hodnota předmětu sporu se stanoví součtem hodnot všech uplatňovaných nároků.

§ 19
Zaplacení poplatku za rozhodčí řízení
  • Po zahájení řízení rozhodčí soud vyzve žalobce k úhradě poplatku za rozhodčí řízení a paušálu na správní náklady ve lhůtě uvedené ve výzvě.
  • Do uhrazení poplatku za rozhodčí řízení a paušálu na správní náklady ve správné výši se žaloba neprojednává

§ 20
Odstranění vad žaloby
  • Neobsahuje-li podaná žaloba náležitosti uvedené v § 17, vyzve tajemník žalobce, aby vady žaloby odstranil ve lhůtě stanovené ve výzvě. Lhůta k odstranění vad spočívajících v neuvedení údajů podle § 17 písm. a), b), c) a f) však nesmí být kratší než 10 dnů od doručení výzvy. Lhůta k odstranění vad může být tajemníkem v odůvodněných případech prodloužena.
  • Nesplní-li žalobce výzvu k uvedení hodnoty sporu ve stanovené lhůtě nebo hodnotu sporu stanoví nesprávně, stanoví ji tajemník na základě údajů, které má k dispozici.
  • Do odstranění vad žaloby se žaloba neprojednává. Rozhodčí senát však může zahájit projednání i v případech, kdy veškeré vady nejsou přes výzvu odstraněny, dospěje-li k závěru, že povaha vad nebrání projednání žaloby.

§ 21
Zpětvzetí žaloby
Do skončení rozhodčího řízení (§ 36 a násl.) může vzít žalobce žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li žaloba vzata zpět, rozhodčí senát zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, rozhodčí řízení zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodčí senát rozhodne, že zpětvzetí žaloby není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje rozhodčí senát v řízení.

§ 21a
Změna žaloby
  • Žalobce může se souhlasem rozhodčího senátu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba doručit ostatním účastníkům, pokud nebyli přítomni ústního jednání, při němž ke změně došlo.
  • Jestliže rozhodčí senát změnu žaloby připustí, jsou všichni členové senátu povoláni k rozhodování o změněném návrhu [§ 31 písm. c) zákona].
  • Nepřipustí-li rozhodčí senát změnu návrhu, pokračuje v řízení o původním návrhu. Podaný návrh na změnu žaloby se považuje za novou žalobu.

3. Příprava projednání sporu

§ 22
Odpověď na žalobu
  • Má-li tajemník za to, že žaloba může být projednána, uvědomí o jejím podání žalovaného a zašle mu kopii žaloby včetně jejích příloh a řád.
  • Současně tajemník vyzve žalovaného, aby během 14 dnů od doručení žaloby předložil své písemné vyjádření a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. V téže lhůtě je žalovaný povinen oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolil, nebo požádat, aby předseda rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za něj. Na žádost žalovaného mohou být tyto lhůty prodlouženy.

§ 23
Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce
  • Rozhodci jsou jmenováni stranami v souladu s § 17 a § 22. Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě, jmenuje rozhodce předseda rozhodčího soudu.
  • Jediného rozhodce jmenuje předseda rozhodčího soudu, pokud se strany nedohodly jinak.
  • Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, jednoho rozhodce jmenují žalobci a jednoho rozhodce žalovaní. Nedohodnou-li se žalobci nebo žalovaní ve stanovené lhůtě na jmenování rozhodce, bude rozhodce jmenován předsedou rozhodčího soudu.
  • Rozhodci jmenovaní stranami nebo předsedou rozhodčího soudu zvolí ze seznamu rozhodců rozhodčího soudu předsedu rozhodčího senátu. Jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jejich jmenování, a pokud některá ze stran nepožádá do 5 dnů ode dne, kdy bylo stranám oznámeno, že rozhodci nezvolili předsedu rozhodčího senátu, o postup podle odstavce 5, jmenuje předsedu rozhodčího senátu ze seznamu rozhodců rozhodčího soudu předseda rozhodčího soudu.
  • Na základě žádosti kterékoliv ze stran dle odstavce 4 a zaplacení poplatku za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu zašle rozhodčí soud stranám výčet 10 rozhodců, ze kterých předseda rozhodčího soudu hodlá jmenovat předsedu rozhodčího senátu. Každá ze stran má právo do 5 dnů od doručení takového výčtu oznámit rozhodčímu soudu jména nejvýše 4 rozhodců z takového výčtu, které odmítá; v případě, že tak strana neučiní nebo pokud odmítne více než 4 rozhodce, má se za to, že neodmítla žádného rozhodce. Předseda rozhodčího soudu nato jmenuje předsedu rozhodčího senátu z rozhodců, kteří nebyli odmítnuti žádnou ze stran. Postupem dle tohoto odstavce není dotčeno vyloučení rozhodce dle § 24.
  • Do doby, než je ustaven rozhodčí senát, je předseda rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi, s výjimkou rozhodování o pravomoci dle § 25 odst. 1.
  • V případě zániku funkce rozhodce v průběhu řízení je ta ze stran, která měla právo tohoto rozhodce jmenovat, oprávněna jmenovat nového rozhodce, a to i v případě, že rozhodce, jehož funkce zanikla, byl původně jmenován předsedou rozhodčího soudu postupem dle odstavce 1, věta druhá. Při jmenování nového rozhodce se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3. Nově jmenovaný rozhodce vstupuje do řízení ve stavu k datu přijetí funkce rozhodce.
  • Změna v osobě rozhodců v průběhu řízení není důvodem pro změnu předsedy rozhodčího senátu.

§ 24
Vyloučení rozhodce pro podjatost, nahrazení rozhodce pro nečinnost
  • Každá ze stran je oprávněna vznést námitku podjatosti rozhodce, předsedy rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho (jejich) nepodjatosti. Námitka podjatosti musí být vznesena nejpozději do zahájení prvního ústního jednání. K námitce podjatosti vznesené později se přihlédne jen, pokud k jejímu opožděnému vznesení vedly důvody zvláštního zřetele hodné. Ve sporech ze spotřebitelských smluv však může každá ze stran vznést námitku podjatosti kdykoli v průběhu řízení.
  • O vyloučení rozhodce na základě námitky podjatosti, nebo o posouzení toho, zda k opožděně podané námitce vedly důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže námitka podjatosti směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje předseda rozhodčího soudu. Předseda rozhodčího soudu rovněž rozhoduje o námitce podjatosti směřující proti rozhodci nebo rozhodcům v případech, kdy ještě nebyl ustaven rozhodčí senát. Předseda rozhodčího soudu může námitku podjatosti předložit k rozhodnutí předsednictvu.
  • Je-li námitce podjatosti vyhověno, je nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu. Nový rozhodce, popř. nový předseda rozhodčího senátu vstupuje do řízení ve stavu k datu přijetí funkce rozhodce, popř. předsedy rozhodčího senátu.
  • V případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, popř. jediný rozhodce nemohou účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, postupuje se obdobně dle odstavců 2 a 3. Rozhodnutí přísluší zbývajícím členům rozhodčího senátu, pokud se týká jednoho člena senátu. V případech, kdy se skutečnosti uvedené v předchozí větě týkají jediného rozhodce nebo dvou, popřípadě všech členů rozhodčího senátu, rozhoduje předsednictvo, a to na návrh kterékoli strany nebo z podnětu člena (členů) rozhodčího senátu.
  • Považuje-li to za potřebné, může rozhodčí senát znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních.

§ 25
Rozhodování o pravomoci
  • O pravomoci rozhodčího soudu rozhoduje rozhodčí senát. Před svým rozhodnutím si může vyžádat stanovisko předsednictva. Za tím účelem mu předloží spis se stručnou zprávou.
  • Rozhodčí senát zastaví řízení usnesením, dojde-li k závěru, že pravomoc rozhodčího soudu není dána. Rovněž usnesením zamítne námitku nedostatku pravomoci, jestliže dojde k závěru, že pravomoc rozhodčího soudu je dána.
  • Rozhodčí senát před tím, než si vyžádá stanovisko předsednictva rozhodčího soudu dle odstavce 1, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.
  • Každá strana může do 15 dnů od doručení usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu požádat předsednictvo o přezkoumání usnesení o zastavení rozhodčího řízení.
  • Může-li být žádost o přezkoumání usnesení o zastavení rozhodčího řízení předsednictvem projednána (§ 51), tajemník předloží předsednictvu spis se stručnou zprávou.
  • Předsednictvo usnesením zruší usnesení rozhodčího senátu o zastavení rozhodčího řízení, dojde-li k závěru, že pravomoc rozhodčího soudu je dána. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání. Rozhodčí senát je usnesením předsednictva vázán a pokračuje v řízení.
  • Předsednictvo usnesením potvrdí usnesení o zastavení rozhodčího řízení, jestliže nejsou dány podmínky pro jeho zrušení.

§ 26
Příprava projednání sporu rozhodčím senátem
  • Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě projednání sporu, zejména si vyžádá písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.
  • Rozhodčí senát může rozhodnout o sestavení sporných otázek, kterými se bude v rámci řízení zabývat.

§ 26a
Spojení rozhodčích řízení
  • Rozhodčí senát může spojit dvě či více zahájených rozhodčích řízení do jednoho rozhodčího řízení, pokud v těchto řízeních rozhoduje totožný rozhodčí senát, jestliže:
    • strany všech spojovaných řízení souhlasily se spojením; nebo
    • všechny nároky v předmětných rozhodčích řízeních byly uplatněny na základě stejné rozhodčí smlouvy nebo stejných rozhodčích smluv; nebo
    • nároky v předmětných rozhodčích řízeních nejsou uplatněny na základě stejné rozhodčí smlouvy nebo rozhodčích smluv, rozhodčí řízení jsou však vedena mezi stejnými stranami, spory v rozhodčích řízeních vznikly v souvislosti se stejným právním vztahem a rozhodčí senát shledá rozhodčí smlouvy slučitelnými.
  • Jsou-li spojována rozhodčí řízení, budou, spojena do rozhodčího řízení, které bylo zahájeno jako první, ledaže bylo všemi stranami dohodnuto jinak.

§ 27
Předvolání k ústnímu jednání
O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 10 dní na přípravu k jednání.

4. Projednání sporu

§ 28
Ústní jednání
  • Spor se projednává v neveřejném jednání. Se souhlasem stran může rozhodčí senát připustit, aby jednání byly přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. Na základě žádosti jedné ze stran může být u ústního jednání přítomen tlumočník ustanovený rozhodčím senátem, a to i bez souhlasu druhé strany.
  • Ústního jednání se účastní strany, popřípadě jejich zástupci.
  • Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu.
  • Každá ze stran může souhlasit s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
  • Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
  • Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být doručen nejméně 3 dny před termínem ústního jednání. O návrhu rozhodne rozhodčí senát.

§ 28a
Distanční ústní jednání
  • Rozhodčí senát může vyzvat strany, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 dní od doručení výzvy, vyjádřily, zda souhlasí s tím, aby ústní jednání ve věci dle § 28 bylo nahrazeno ústním jednáním konaným distančně prostřednictvím technických prostředků (dále jen „distanční ústní jednání“). Jestliže se strana k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s konáním distančního ústního jednání souhlasí.
  • Distanční ústní jednání nelze konat, jestliže s jeho konáním vysloví výslovný nesouhlas kterákoliv ze stran. Tím není dotčena možnost vyzvat strany postupem dle odstavce (1) k souhlasu s distančním ústním jednáním opakovaně v dalším postupu řízení.
  • Podrobnosti o konání distančních ústních jednání stanoví Zvláštní dodatek Řádu o konání distančních ústních jednání.
  • Ustanovení tohoto řádu upravující ústní jednání se na distanční ústní jednání použijí přiměřeně, nestanoví-li jinak Zvláštní dodatek Řádu o konání distančních ústních jednání.

§ 28b
Poučovací povinnost
  • Rozhodci nejsou povinni poskytovat stranám poučení o jejich procesních právech a povinnostech, nestanoví-li tento řád jinak.
  • Zjistí-li rozhodci, že strana dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání rozhodných sporných tvrzení, vyzvou ji, aby tyto důkazy navrhla a poučí ji o následcích nesplnění této výzvy.
  • Ve sporech ze spotřebitelských smluv rozhodci vyzvou stranu, aby svá tvrzení doplnila, ukáže-li se, že strana nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedla neúplně, nebo rozhodci mají za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru strany.

§ 29
Zjednodušené řízení
  • S výjimkou sporů ze spotřebitelských smluv se strany mohou písemně dohodnout, že rozhodčí senát rozhodne spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát však může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukážou nedostačující pro rozhodnutí.
  • S výjimkou sporů ze spotřebitelských smluv může rozhodčí senát vyzvat strany, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 dní od doručení výzvy, vyjádřily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez ústního jednání pouze na základě písemností. Jestliže se strana k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s rozhodnutím sporu bez nařízení jednání souhlasí.
  • Strany se mohou písemně dohodnout až do skončení projednávání sporu na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu.

§ 30
Urychlené řízení
  • Urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje,
    • do dvou měsíců od zaplacení zvýšeného poplatku za rozhodčí řízení se koná na základě písemné dohody stran a na návrh kterékoliv strany, která uhradila zvýšený poplatek za rozhodčí řízení, nebo
    • do čtyř měsíců od zaplacení zvýšeného poplatku za rozhodčí řízení se koná na návrh kterékoliv strany, která uhradila zvýšený poplatek za rozhodčí řízení,
    nebyly-li lhůty prodlouženy na základě návrhu nebo se souhlasem strany, která zvýšený poplatek za rozhodčí řízení uhradila.
  • Lhůty stanovené tímto řádem se v případě urychleného řízení
    • podle odstavce 1 písm. a) zkracují na třetinu, a
    • podle odstavce 1 písm. b) zkracují na polovinu s výjimkou lhůt podle § 22 odst. 2 a § 28 odst. 6.
  • Další podmínky urychleného řízení, zejména výši zvýšeného poplatku za rozhodčí řízení, stanoví § 49.

§ 31
Protižaloba
  • Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení projednávání sporu. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným podáním protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.
  • Připuštění protižaloby se přiměřeně řídí ustanovením o změně žaloby (§ 21a).
  • Na protižalobu se přiměřeně použijí ustanovení o žalobě (§ 17 až § 21).
  • Námitka započtení, vyplývá-li uplatněná pohledávka z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou, nebo není-li uplatněná pohledávka způsobilá započtení z důvodu, že je nejistá, nebo neurčitá, se pro účely projednání věci posuzuje jako samostatný nárok, který je nutné uplatnit protižalobou či samostatnou žalobou. Rozhodčí senát o této skutečnosti žalovaného poučí.

§ 32
Pokus o smír
Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

§ 33
Zápis o ústním jednání
  • O ústním jednání ve sporu se pořizuje zápis v jazyce řízení, který musí obsahovat tyto údaje:
    • označení rozhodčího soudu,
    • číslo sporu,
    • místo a datum konání ústního jednání,
    • označení stran, případně jejich zástupců,
    • údaj o účasti stran, případně jejich zástupců,
    • jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,
    • stručný a výstižný popis průběhu ústního jednání,
    • požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,
    • podpisy rozhodců.
  • Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a podepsat jej.
  • Stranám se po skončení ústního jednání poskytne kopie zápisu.
  • Rozhodčí senát může pořídit o některých úkonech namísto zápisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na nosiči dat, který je součástí spisu.
  • Stranám se po skončení ústního jednání poskytne kopie záznamu.

5. Dokazování

§ 34
Důkazy
  • Strany jsou povinny prokázat okolnosti, na které se odvolávají při uplatnění svých nároků nebo námitek, jakož i ve svých dalších tvrzeních.
  • Strana může předložit listinné důkazy v originále nebo v kopii. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál předložené listiny.
  • Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno předsedovi rozhodčího senátu nebo několika rozhodcům.

§ 35
Hodnocení důkazů
Rozhodčí senát hodnotí důkazy podle své úvahy.

6. Skončení řízení

§ 36
Rozhodnutí
Rozhodčí řízení končí právní mocí rozhodčího nálezu nebo doručením usnesení o zastavení řízení.

§ 37
Skončení projednávání sporu
  • Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno.
  • Do vydání rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může rozhodčí senát usnesením opět otevřít projednávání sporu a případně i nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran.

§ 38
Vydání rozhodčího nálezu
  • Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení včetně případů, kdy na základě žádosti stran má být rozhodčí nález vydán podle smíru jimi uzavřeného. Rozhodčí nález podle smíru uzavřeného stranami lze vydat pouze, pokud smír není v rozporu s právními předpisy.
  • Ve výroku rozhodčího nálezu, v němž se ukládá povinnost k plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.
  • Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude v řízení pokračováno a o nich rozhodnuto.
  • Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.
  • Dnem vydání rozhodčího nálezu je den, kdy byl rozhodčí nález ústně vyhlášen, a pokud se nevyhlašuje, pak den v něm uvedený.
  • Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

§ 39
Obsah rozhodčího nálezu
  • Rozhodčí nález obsahuje zejména:
    • název rozhodčího soudu,
    • místo a datum vydání,
    • jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,
    • značení stran, jejich zástupců a dalších účastníků sporu,
    • předmět sporu,
    • výrok, jímž je rozhodnuto o uplatněných nárocích a nákladech sporu,
    • odůvodnění rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy se strany ve sporu, který není ze spotřebitelské smlouvy, dohodly, že nález není třeba odůvodňovat,
    • poučení o účincích jeho doručení a, sjednaly-li strany možnost přezkoumání rozhodčího nálezu, o možnosti jeho přezkoumání,
    • poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu, pokud jde o spor ze spotřebitelské smlouvy,
    • podpisy většiny rozhodců nebo podpis jediného rozhodce,
    • není-li nález usnesen jednomyslně, i údaj o této skutečnosti.
  • Nemůže-li některý z rozhodců podepsat rozhodčí nález, nebo odmítne-li jej podepsat, uvede takovou skutečnost v rozhodčím nálezu předseda rozhodčího soudu a potvrdí ji svým podpisem.
  • Rozhodčí nález spolupodepisují předseda a tajemník rozhodčího soudu, tím také ověřují podpisy rozhodců.
  • Stranám se doručuje stejnopis rozhodčího nálezu vyhotoveného v listinné podobě nebo rozhodčí nález v elektronické podobě; do zahraniční se doručuje vždy stejnopis rozhodčího nálezu vyhotoveného v listinné podobě.
  • Stejnopis rozhodčího nálezu podepisuje předseda nebo tajemník rozhodčího soudu.
  • Rozhodčí nález v elektronické podobě a elektronicky vyhotovený stejnopis rozhodčího nálezu vyhotoveného v listinné podobě musí být podepsány kvalifikovanými elektronickými podpisy a opatřeny kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem rozhodčího soudu.

§ 40
Hlasování o rozhodčím nálezu
  • Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu většinou hlasů. Přehlasovaný rozhodce má právo své odlišné stanovisko založit do spisu; toto stanovisko je neveřejné a má k němu přístup pouze předsednictvo.
  • Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

§ 41
Vyhlášení rozhodčího nálezu
  • Po vydání usnesení o skončení projednání sporu vyhlásí předseda rozhodčího senátu rozhodčí nález a uvede přitom výrok rozhodčího nálezu. Je-li alespoň jedna ze stran přítomna, uvede rovněž i stručné odůvodnění rozhodčího nálezu.
  • Rozhodčí senát může rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

§ 42
Doplnění a oprava rozhodčího nálezu
  • Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že nebylo rozhodnuto o všech nárocích stran.
  • Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.
  • Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

§ 43
Splnění rozhodčího nálezu
  • Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Uplynutím těchto lhůt se stává rozhodčí nález vykonatelným v souladu s právním řádem státu výkonu.
  • Není-li v rozhodčím nálezu uložena povinnost k plnění, je rozhodčí nález vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.
  • Pravomocný rozhodčí nález ukládající prohlášení vůle nahrazuje toto prohlášení.

§ 44
Zastavení řízení bez vydání nálezu
  • Jestliže se ve sporu nevydá rozhodčí nález, skončí se řízení vydáním usnesení o zastavení řízení.
  • Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
    • v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem,
    • není-li dána pravomoc rozhodčího soudu,
    • není-li zaplacen poplatek za rozhodčí řízení nebo paušál na správní náklady dle pravidel o nákladech rozhodčího řízení (§ 45 a násl.).
  • Pro vydání usnesení, kterým se řízení zastavuje, platí přiměřeně § 38 a § 39.
  • Pokud se rozhoduje před zaplacením poplatku za rozhodčí řízení (§ 19), vydává usnesení o zastavení řízení předseda rozhodčího soudu.

ČÁST ČTVRTÁ

Pravidla o nákladech rozhodčího řízení

§ 45
Náklady rozhodčího řízení
  • Náklady rozhodčího řízení tvoří:
    • poplatek za rozhodčí řízení,
    • poplatek za přezkum,
    • poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu,
    • správní náklady rozhodčího soudu,
    • zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu,
    • vlastní výlohy stran.
  • Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností rozhodčího soudu. Poplatek se vybírá za každý spor.
  • Poplatek za přezkum slouží k částečnému krytí nákladů spojených s řízením o žádosti o přezkoumání usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu (§ 25 odst. 4 až 7) (dále jen „ poplatek za přezkum“).
  • Poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu slouží k částečnému krytí nákladů spojených se zvláštním jmenováním předsedy rozhodčího senátu dle § 23 odst. 5 (dále jen „poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu“).
  • Správní náklady rozhodčího soudu jsou zvýšené náklady vznikající rozhodčímu soudu v souvislosti s projednáváním konkrétního sporu a hradí se paušální částkou vedle poplatku (dále jen „paušál na správní náklady“).
  • Zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu, zejména prováděním důkazů, vyplácením znalečného, konáním ústních jednání mimo sídlo rozhodčího soudu, pořizováním překladů písemností, protokolováním v cizím jazyce, vyplácením odměny tlumočníkovi, proplácením cestovních a ubytovacích výloh rozhodců, úhradou nákladů souvisejících s činností pověřené osoby apod., hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých (dále jen „zvláštní náklady“).
  • Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají na úhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, zejména honoráře právních zástupců či cestovní a ubytovací výlohy (dále jen „vlastní výlohy stran“).

§ 46
Obecná ustanovení o poplatcích a o platbách
  • Poplatky či paušál na správní náklady, které byly uhrazeny na základě tohoto řádu, se stranám vrací pouze v případě, že je tak řádem výslovně stanoveno, v ostatních případech se nevrací, a to bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bylo řízení ukončeno.
  • Platby se vypočítávají v české měně, je-li v ní vyjádřena hodnota předmětu sporu. V ostatních případech se vypočítávají dle rozhodnutí tajemníka rozhodčího soudu v EUR či USD.
  • Jestliže jsou žalobní nároky uplatněny v různých měnách, určí tajemník zpravidla jednu měnu, ve které mají být platby rozhodčímu soudu provedeny.
  • Účastníci hradí platby v CZK, EUR či USD podle devizového kursu České národní banky platného v den podání žaloby, popřípadě protižaloby, v den vznesení námitky započtení či v den doručení žádosti o přezkum usnesení o zastavení rozhodčího řízení.
  • Platby se pokládají za zaplacené v okamžiku, kdy byly v plné výši rozhodčímu soudu připsány na jeho bankovní účet nebo uhrazeny v hotovosti v pokladně rozhodčího soudu.

§ 47
Poplatek za rozhodčí řízení
  • Poplatek za rozhodčí řízení je stanoven v sazebníku nákladů, který tvoří přílohu tohoto řádu (dále jen „sazebník“) a určuje se podle hodnoty předmětu sporu. Poplatek za rozhodčí řízení je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání protižaloby, popřípadě při uplatnění námitky započtení dle § 31 odst. 4. Dokud není poplatek zaplacen, žaloba, popř. protižaloba nebo námitka započtení dle § 31 odst. 4 se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě ve správné výši (§ 19), řízení se zastaví.
  • Poplatek za rozhodčí řízení je povinen zaplatit i ten, kdo navrhuje, aby v řízení vystupoval jako vedlejší účastník.
  • V případě, že se v průběhu řízení zvýší hodnota sporu, protižaloby nebo námitky započtení dle § 31 odst. 4 a nebo spor přestane být tuzemským sporem (§ 57 odst. 2), postupuje se při stanovení hodnoty předmětu sporu obdobně podle § 20 odst. 2 a strana je povinna doplatit rozdíl mezi původní a nově stanovenou výší poplatku. Pokud tak neučiní ani do vydání usnesení, kterým se projednávání sporu končí, rozhodčí senát v části týkající se rozšíření uplatněného nároku, které bylo důvodem pro zvýšení poplatku a pro něž nebyl poplatek zaplacen, řízení zastaví.
  • V případě, že se strany dle § 1 odst. 6 dohodnou, že spor nebude projednán rozhodci zúčastněnými na původním projednání sporu, zaplatí strany rovným dílem nebo v poměru dohodnutém stranami za nové projednání sporu poplatek za rozhodčí řízení dle sazebníku. Nebude-li poplatek zaplacen ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem, bude řízení zastaveno.

§ 48
Snížení poplatku za rozhodčí řízení a jeho částečné vrácení
  • Poplatek se sníží o 20 %, jestliže spor rozhoduje jediný rozhodce.
  • Poplatek se sníží o 10 %, vydává-li se rozhodčí nález na základě žádosti stran bez odůvodnění (§ 29 odst. 3).
  • Bylo-li zpětvzetí žaloby žalobcem, popř. protižaloby či námitky započtení dle § 31 odst. 4 žalovaným, a to v plném rozsahu, doručeno rozhodčímu soudu nejpozději 7 dnů před datem nařízeného prvního ústního jednání ve věci či ve lhůtě 14 dnů od úhrady plné výše poplatku v případě, kdy se dle dohody stran sporu nemá konat ústní jednání, vrací se 50 % rozdílu výše poplatku podle sazebníku a minimálního poplatku; to neplatí pokud došlo ve lhůtě kratší než 7 dnů před datem nařízeného prvního ústního jednání ve věci k jeho odročení na návrh některé ze stran.
  • V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 rozhodne o částečném vrácení poplatku rozhodčí senát v rozhodčím nálezu nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení části poplatku tajemník. Při částečném zpětvzetí žaloby, popř. protižaloby či námitky započtení dle § 31 odst. 4 se poplatek nevrací.
  • Při kumulaci důvodů ke snížení Poplatku dle odstavců 1 a 2 činí maximální celkové snížení poplatku 20 %.
  • Základem pro snížení nebo částečné vrácení je poplatek stanovený ve výši podle sazebníku.
  • Poplatek se nesnižuje pod částku odpovídající výši minimálního poplatku. Minimální poplatek se nevrací.
  • V případě zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu se poplatek nevrací.
  • V případě spojení rozhodčích řízení dle § 26a se poplatek nevrací, a to ani zčásti.

§ 49
Urychlené řízení
  • Poplatek za projednání sporu v urychleném řízení se zvyšuje
    • o 75 % poplatku dle sazebníku v případech rozhodnutí sporu do dvou měsíců (§ 30 odst. 1 písm. a),
    • o 50 % poplatku dle sazebníku v případech rozhodnutí sporu do čtyř měsíců (§ 30 odst. 1 písm. b).
    Pro určení zvýšení poplatku za projednání sporu v urychleném řízení se § 48 nepoužije. Snížení poplatku podle § 48 se nepoužije pro zvýšenou část poplatku za urychlené řízení.
  • Zvýšený poplatek za projednání sporu v urychleném řízení hradí strana, na jejíž návrh se urychlené řízení koná.
  • V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje, nejsou vydány ve lhůtách dle odstavce 1, nebo ve lhůtě prodloužené stranou, která zvýšený poplatek uhradila rozhodne rozhodčí senát o částečném vrácení poplatku.

§ 50
Poplatek při protižalobě, popřípadě námitce započtení
Ustanovení o poplatku platí obdobně i pro protižalobu a pro námitku započtení dle § 31 odst. 4. Strana, která uplatňuje v řízení námitku započtení, je povinna uhradit poplatek vypočtený z uplatněné hodnoty započítávaného nároku.

§ 51
Poplatek za přezkum
  • Poplatek za projednávání žádosti o přezkoumání usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu (§ 25 odst. 4 až 7) činí 50 % poplatku ve výši dle sazebníku.
  • Dokud není poplatek za přezkum zaplacen, žádost o přezkoumání usnesení o zastavení řízení se neprojednává. Není-li poplatek za přezkum zaplacen ani v dodatečné lhůtě ve správné výši, tajemník žádost o přezkoumání usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu odmítne.
  • Zruší-li předsednictvo usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu, poplatek za přezkum se vrací.

§ 52
Poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu
  • Poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu dle § 23 odst. 5 je stanoven v sazebníku.
  • Poplatek hradí strana, která postup dle § 23 odst. 5 navrhla.
  • Pokud není poplatek ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem zaplacen, postupuje se při jmenování předsedy rozhodčího senátu tak, jako by o postup dle § 23 odst. 5 nebylo požádáno.

§ 53
Paušál na správní náklady rozhodčího soudu
  • Žalobce je povinen uhradit rozhodčímu soudu paušál na správní náklady (§ 45 odst. 5) ve lhůtě stanovené tajemníkem ve výši uvedené v sazebníku. Obdobně se postupuje při protižalobě a námitce započtení dle § 31 odst. 4.
  • Při rozhodnutí sporu ve zjednodušeném řízení jen na základě předložených písemností bez ústního projednávání věci (§ 29 odst. 1 a 2) se paušál na správní náklady snižuje o 10 %. Ke snížení paušálu na správní náklady nedojde, ukáže-li se v průběhu řízení, že předložené písemnosti jsou nedostatečné k rozhodnutí věci a rozhodčí senát nařídí ústní jednání.
  • O částečném vrácení paušálu na správní náklady podle odstavce 2 rozhodne rozhodčí senát v rozhodčím nálezu nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení části paušálu na správní náklady tajemník.
  • Vezme-li strana žalobu, protižalobu či námitku započtení dle § 31 odst. 4 zpět v plném rozsahu ve lhůtě dle § 48 odst. 3, vrací se jí 50 % zaplaceného paušálu na správní náklady. Při částečném zpětvzetí žaloby, popř. protižaloby či námitky započtení dle § 31 odst. 4 se paušál na správní náklady nevrací.
  • Paušál na správní náklady se stanoví i hradí zpravidla v téže měně jako poplatek (§ 46).
  • Nezaplatí-li strana stanovený paušál na správní náklady, rozhodčí senát řízení zastaví.
  • V případě, že se v průběhu řízení zvýší hodnota sporu, protižaloby nebo námitky započtení dle § 31 odst. 4, je strana povinna doplatit rozdíl mezi původní a nově stanovenou výší paušálu na správní náklady. Pokud tak neučiní ani do vydání usnesení, kterým se projednávání sporu končí, rozhodčí senát v části týkající se rozšíření uplatněného nároku, které bylo důvodem pro zvýšení paušálu na správní náklady a pro něž nebyl paušál na správní náklady zaplacen, řízení zastaví.
  • V případě zastavení řízení pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu se vrací 50 % paušálu na správní náklady.

§ 54
Zvláštní náklady
  • Na krytí zvláštních nákladů (§ 45 odst. 6) jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a ve lhůtě stanovené rozhodčím senátem. Je-li v průběhu řízení nutné zvýšit zálohu na zvláštní náklady, protože stanovená částka nestačí na náhradu těchto nákladů, jsou strany povinny na výzvu rozhodčího senátu poskytnout (i opakovaně) další zálohu ve stanovené lhůtě. Povinnost ke složení zálohy nebo další zálohy může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu.
  • Úkony, na něž je záloha, popřípadě další záloha určena, se neprovedou, dokud není stanovená záloha anebo další záloha složena.
  • Má-li být ústní jednání konáno či rozhodnutí vyneseno v jiném než českém (popř. slovenském) jazyce, stanoví výši takového zvláštního nákladu tajemník, a to na návrh rozhodčího senátu. Ke stanovení zvláštního nákladu na překlady dojde pouze v případě, kdy náklady překladů nepokryje uhrazený paušál na správní náklady rozhodčího soudu (§ 53). Dokud nedojde k úhradě zvláštního nákladu, věc se v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) neprojednává, případně nedojde k vynesení rozhodnutí v jiném jazyce.
  • O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhodne v rozhodčím nálezu nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje.

§ 55
Náhrada nákladů řízení
  • Straně, která měla ve věci plný úspěch, přizná rozhodčí senát náhradu nákladů rozhodčího řízení proti straně, která ve věci úspěch neměla.
  • Výlohami na zástupce se rozumí jeho odměna, hotové výdaje a náhrada za promeškaný čas stanovené zvláštním předpisem (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) včetně daně z přidané hodnoty, je-li zástupce jejím plátcem. Strany se mohou písemně dohodnout, že výlohy na zástupce se určí jinak, nejedná-li se o spor ze spotřebitelské smlouvy.
  • Měla-li každá ze stran částečný úspěch ve sporu, přizná rozhodčí senát každé straně náhradu nákladů řízení podle jejího úspěchu, popřípadě vysloví, že žádná ze stran nemá na náhradu nákladů právo.
  • Straně, která v řízení uspěla jen zčásti, může rozhodčí senát přiznat náhradu nákladů v plné výši, pokud se její neúspěch týká jen nepatrné části uplatněného nároku nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na volné úvaze rozhodčího senátu.
  • Jestliže některá ze stran zavinila, že řízení muselo být zastaveno, je povinna hradit jeho náklady. Vzala-li však strana pro chování protistrany zpět žalobu nebo protižalobu, která byla podána důvodně, je povinna nahradit náklady protistrana.
  • V odůvodněných případech nemusí rozhodčí senát náhradu nákladů přiznat.
  • Strany se mohou dohodnout o náhradě nákladů stran odlišně.

§ 56
Výjimky
  • Jako výjimka z § 55 může být v rozhodčím nálezu jedné straně uložena povinnost, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů protistrany.
  • Náklady vznikající rozhodčímu soudu tlumočením u ústního jednání (§ 28 odst. 1) nese vždy ta strana, která dala k jejich vzniku podnět.
  • Zvýšení poplatku za projednání sporu v urychleném řízení do čtyř měsíců nese strana, na jejíž návrh se urychlené řízení koná.

§ 57
Sazebník nákladů
  • 1. Sazebník nákladů řízení tvoří nedílnou součást řádu.
  • Tuzemským sporem se pro účely sazebníku rozumí spor, v němž se použije české hmotné právo, řízení se koná v češtině, na území České republiky, rozhodnutí se vydává v češtině a všichni účastníci, popřípadě organizační složky zahraničních právnických osob účastnících se sporu a zapsané v českém obchodním rejstříku, jestliže se spor týká těchto organizačních složek, mají sídlo či bydliště na území České republiky. Spory, které nenaplňují definici tuzemského sporu, jsou zpoplatněny jako ostatní spory poplatkem za rozhodčí řízení a paušálem na správní náklady podle sazebníku nákladů.

ČÁST PÁTÁ

§ 58
Smírčí řízení
  • Na základě návrhu kterékoliv ze stran a se souhlasem druhé strany provede rozhodčí soud dobrovolné smírčí řízení, a to bez ohledu, zda mezi stranami byla uzavřena rozhodčí smlouva. Každá ze stran hradí jednu polovinu poplatku za smírčí řízení a paušálu na správní náklady rozhodčího soudu ve výši stanovené v sazebníku.
  • Smírčí řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Smírčímu výboru předsedá tajemník.
  • Stanoviska stran se projednají při ústním jednání svolaným za tímto účelem tajemníkem.
  • Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, mohou strany přijmout nebo odmítnout.
  • Návrh smíru nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž nemůže být stranám na újmu, cokoli během smírčího řízení přednesly.

ČÁST ŠESTÁ

§ 59
Použití ustanovení zákona
Otázky neupravené v tomto řádu se řídí ustanoveními zákona.

§ 60
Závěrečné ustanovení
  • Tento řád byl zveřejněn v Obchodním věstníku č. 23/12 ze dne 6.6.2012. Dodatek č. 1 tohoto řádu byl zveřejněn v Obchodním věstníku dne 15.9.2015.
  • Tímto řádem se ruší
    • Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky uveřejněný v Obchodním věstníku č. 51/94,
    • Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky uveřejněný v Obchodním věstníku č. 12/95,
    • změna Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a změna a doplnění Pravidel o nákladech řízení uveřejněná v Obchodním věstníku č. 43/95,
    • změna a doplnění Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a Pravidel o nákladech řízení uveřejněná v Obchodním věstníku č. 11/96,
    • Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky uveřejněný v Obchodním věstníku č. 30/98,
    • Dodatek č. 1 k Řádu a Pravidlům o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory uveřejněný v Obchodním věstníku č. 45/99,
    • Dodatek č. 2 k Řádu a Pravidlům o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory uveřejněný v Obchodním věstníku č. 17/02,
    • Dodatek č. 3 k Řádu a Pravidlům o nákladech rozhodčího řízení uveřejněný v Obchodním věstníku č. 5/07,
    • Sazebník nákladů rozhodčího řízení – vnitrostátní spory jako příloha k Pravidlům o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory uveřejněný v Obchodním věstníku č. 17/11.
  • Řízení zahájená před 1. červencem 2012 se dokončí podle dosavadních předpisů, pokud se strany písemně nedohodnou, že se dokončí podle tohoto řádu. Toto ustanovení není dotčeno omezeními vyplývajícími z § 6 odst. 2 a § 7 pro dohodu stran o postupu v řízení či dohodu o jazyce, v němž se řízení koná.
  • V urychlených řízeních s vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení do jednoho měsíce od zaplacení zvýšeného poplatku za rozhodčí řízení podle rozhodčí smlouvy uzavřené před 1. červencem 2012 se postupuje podle tohoto řádu s tím, že se § 30 odst. 1 písm. a) nepoužije, a rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení se vydá ve sjednané lhůtě.
  • Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. července 2012.
  • Dodatek č. 1 tohoto řádu nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.
  • Dodatek č. 2 tohoto řádu nabývá účinnosti dnem 1. července 2018.
  • Dodatek č. 3 tohoto řádu nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2020.
  • Dodatek č. 4 tohoto řádu nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Přechodná ustanovení dodatku č. 1 tohoto řádu, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2015:
Řízení zahájená před 1. říjnem 2015 se dokončí podle dosavadních předpisů, pokud strany shodně nenavrhnou, aby byla dokončena podle tohoto řádu.

Přechodná ustanovení dodatku č. 4 tohoto řádu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2023:
Řízení zahájená před účinností tohoto Dodatku se dokončí podle dosavadních předpisů s výjimkou § 39 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 který se aplikuje i pro řízení zahájená před dnem účinnosti tohoto Dodatku.




PŘÍLOHA ŘÁDU ROZHODČÍHO SOUDU PŘI HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY A AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY

SAZEBNÍK NÁKLADŮ

TUZEMSKÉ SPORY

Hodnota předmětu
sporu
Poplatek Paušál na
správní náklady
do 100 000 000 Kč 5 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 15 000 Kč 0 Kč
do 500 000 000 Kč 5 000 000 Kč a 1 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 100 000 000 Kč
do 1 000 000 000 Kč 9 000 000 Kč a 0,5 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 500 000 000 Kč
nad 1 000 000 000 Kč 11 500 000 Kč a 0,25 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 1 000 000 000 Kč

OSTATNÍ SPORY

Hodnota předmětu
sporu
Poplatek Paušál na
správní náklady
do 100 000 Kč 10 000 Kč 6 000 Kč
do 200 000 Kč 10 000 Kč a 9,1 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 100 000 Kč 15 600 Kč
do 300 000 Kč 19 100 Kč a 9,1 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 200 000 Kč 21 600 Kč
do 400 000 Kč 28 200 Kč a 9,1 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 300 000 Kč 27 600 Kč
do 500 000 Kč 37 300 Kč a 9 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 400 000 Kč 32 400 Kč
do 1 000 000 Kč 46 300 Kč a 9 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 500 000 Kč 48 000 Kč
do 3 000 000 Kč 91 300 Kč a 5 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 1 000 000 Kč 108 000 Kč
do 5 000 000 Kč 191 300 Kč a 5 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 3 000 000 Kč 168 000 Kč
do 7 000 000 Kč 291 300 Kč a 5 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 5 000 000 Kč 228 000 Kč
do 10 000 000 Kč 391 300 Kč a 4 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 7 000 000 Kč 288 000 Kč
do 20 000 000 Kč 511 300 Kč a 4 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 10 000 000 Kč 354 000 Kč
do 30 000 000 Kč 911 300 Kč a 4 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 20 000 000 Kč 420 000 Kč
do 40 000 000 Kč 1 311 300 Kč a 3,75 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 30 000 000 Kč 486 000 Kč
do 50 000 000 Kč 1 686 300 Kč a 3,75 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 40 000 000 Kč 552 000 Kč
do 100 000 000 Kč 2 061 300 Kč a 1,2 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 50 000 000 Kč 768 000 Kč
do 250 000 000 Kč 2 661 300 Kč a 0,9 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 100 000 000 Kč 876 000 Kč
do 500 000 000 Kč 4 011 300 Kč a 0,5 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 250 000 000 Kč 984 000 Kč
do 1 000 000 000 Kč 5 261 300 Kč a 0,5 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 500 000 000 Kč 1 200 000 Kč
do 1 500 000 000 Kč 7 761 300 Kč a 0,25 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 1 000 000 000 Kč 1 200 000 Kč
nad 1 500 000 000 Kč 9 011 300 Kč a 0,2 % z hodnoty předmětu sporu převyšující 1 500 000 000 Kč 1 200 000 Kč

Ostatní poplatky

Poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu dle § 23 odst. 5 50.000,- Kč, ne však více, než činí poplatek za rozhodčí řízení
Poplatek za smírčí řízení 50 % poplatku za rozhodčí řízení, který by se platil v případě, že by spor byl projednáván v rozhodčím řízení
Paušál na správní náklady rozhodčího soudu při smírčím řízení 50 % paušálu na správní náklady rozhodčího soudu, který by se platil v případě, že by spor byl projednáván v rozhodčím řízení