Výhod je celá řada. Kromě těch základních, jako je jednoinstančnost, rychlost, neformálnost, snadná vykonatelnost rozhodčích nálezů i v zahraničí a rozumné náklady na vedení sporu můžeme jmenovat možnost ovlivnit takové procesní aspekty, které v řízení soudním strana ovlivnit nemůže. Například se jedná o možnost výběru sudiště, tzn. že strany se mohou soudit v místě, na kterém se dohodnou. Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR má taková regionální sudiště v Brně, Plzni, Ostravě a Hradci Králové, kde se mohou konat ústní jednání. Dále je tu možnost ovlivňovat výběr rozhodce způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v řádu Rozhodčího soudu. Strany se mohou dohodnout na počtu i osobách rozhodců a způsobu jejich jmenování. Například pro jednoduché smlouvy mohou strany preferovat jediného rozhodce. Pokud upřednostňují rozhodce tři, bývá pravidlem, že každá strana jmenuje jednoho rozhodce a takto jmenovaní rozhodci zvolí předsedu rozhodčího senátu. Nespornou výhodou je možnost jmenování rozhodce, který disponuje odbornými znalostmi nejen v oblasti práva, ale i v oboru, kterého se týká příslušná smlouva.

Ano, rozhodčí doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je však zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.

Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně sjednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy.

V rozhodčím řízení lze řešit majetkové spory, o nichž by jinak rozhodoval řádný soud a u nichž je možný smír (s některými výjimkami, jako jsou spory v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenční spory). Podmínkou je samozřejmě platné sjednání rozhodčí smlouvy, a to buď ve formě rozhodčí doložky, která je součástí jiné smlouvy (např. smlouvy kupní, smlouvy o dílo, pojistné smlouvy, úvěrové smlouvy, nájemní smlouvy atd.), nebo smlouvy o rozhodci, kterou mohou strany uzavřít pro jednotlivý již vzniklý spor. Není-li uzavřené rozhodčí smlouvy, pak rozhodčí řízení vést nelze.

Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze tří rozhodců. Pokud se o tom strany dohodnou, může být spor rozhodován jediným rozhodcem.

Rozhodčí soud upravuje kritéria, která vyžaduje od kandidáta na rozhodce ve Směrnici o předpokladech pro výkon činnosti rozhodce (zobrazit dokument [PDF]). Rozhodci jsou jak právníci, tak ekonomové či inženýři stavebnictví. Pokud si strana vlastního kandidáta nevybere, může jmenováním pověřit předsedu Rozhodčího soudu, který kandidáta nominuje z řad osvědčených rozhodců Rozhodčího soudu.

Má-li být spor rozhodován tříčlenným rozhodčím senátem, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce, kteří následně zvolí předsedu rozhodčího senátu. Pokud strana rozhodce ve stanovené lhůtě nejmenuje, jmenuje ho za ni předseda Rozhodčího soudu.

Navržení kandidáti na rozhodce podléhají schválení předsedou Rozhodčího soudu.

Má-li být spor rozhodován jediným rozhodcem, jmenuje jej předseda Rozhodčího soudu, ledaže se strany dohodnou jinak. Jediný rozhodce může být stranami určen přímo v rozhodčí smlouvě nebo se na něm strany mohou dohodnout po zahájení řízení. Jediný rozhodce však nemůže být jmenován pouze jednou ze stran.

V rozhodčím řízení on-line je spor vždy rozhodován jediným rozhodcem.

Rozhodce vždy musí splňovat požadavky nezávislosti a nestrannosti, a to jak v případě jmenování stranou, tak v případě jeho zvolení/jmenování třetí osobou.

Náklady pro zahájení řízení před Rozhodčím soudem se odvíjí od hodnoty předmětu sporu a závisí na tom, zda je spor považován za tuzemský nebo tzv. ostatní.

Jedná-li se o tuzemský spor, poplatek za rozhodčí řízení při hodnotě předmětu sporu do 100 000 000 Kč činí 5 % z hodnoty předmětu sporu, vždy však minimálně 15 000 Kč.

Jedná-li se o ostatní spor, platí se kromě poplatku za rozhodčí řízení, který činí vždy minimálně 16 000 Kč, ještě paušál na správní náklady v minimální výši 6 000 Kč.

Sazebník nákladů, v němž jsou konkrétní výše poplatku a paušálu na správní náklady uvedeny na základě hodnoty předmětu sporu, tvoří přílohu Řádu Rozhodčího soudu.

Náklady pro zahájení řízení před Rozhodčím soudem však mohou být i nižší či vyšší. Například, je-li spor rozhodován jediným rozhodcem, snižuje se poplatek za rozhodčí řízení o 20 %. Poplatek za rozhodčí řízení se naopak zvyšuje, má-li být spor projednán v urychleném řízení (o 50 % v případě rozhodnutí sporu do čtyř měsíců či 75 % v případě rozhodnutí sporu do dvou měsíců).

Ano. V rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem mohou být a běžně jsou řešeny i mezinárodní spory, tedy takové spory, kdy jedna či více stran není českým státním příslušníkem/českou právnickou osobou. Rozhodčí soud v současnosti rozhoduje okolo 60 sporů s mezinárodním prvkem ročně.

Rozhodčí řízení se i v takovém případě koná v češtině (popř. slovenštině); strany se však mohou ohledně jazyka řízení písemně dohodnout jinak (z jazyků odlišných od češtiny Rozhodčí soud nejčastěji projednává spory v anglickém jazyce).

S účinností od 1.12.2016, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, již není možné projednávat spory ze spotřebitelských smluv v rozhodčím řízení. Rozhodčí soud tedy nemá pravomoc rozhodovat spory ze spotřebitelských smluv uzavřených po tomto datu.

Rozhodčí soud může projednávat spory ze spotřebitelských smluv, které byly uzavřeny do 30.11.2016. Je však nutné pamatovat na novelu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, která nabyla účinnosti dne 1.4.2012. Podle této právní úpravy platí, že sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně, a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. S dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky poskytne podnikatel spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Náležitým vysvětlením se rozumí vysvětlení všech následků rozhodčí doložky.

Kromě toho musí rozhodčí doložka pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv obsahovat zákonem předepsané údaje (pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, místu konání rozhodčího řízení, způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný). Ovšem svěřuje-li rozhodčí doložka rozhodování sporu stálému rozhodčímu soudu, je tento požadavek splněn také odkazem na statuty a řády stálých rozhodčích soudů.

Délka vedení konkrétního rozhodčího řízení závisí na mnoha faktorech, zejména na charakteru a komplikovanosti sporu a aktivitě stran (množství navrhovaných a prováděných důkazů, nutnosti konání ústního jednání apod.), jakož i na dalších individuálních okolnostech.

V současnosti je průměrná délka vedení rozhodčího řízení u Rozhodčího soudu okolo 4 měsíců. Průměrná délka rozhodčího řízení je nižší v on-line sporech, kde činí okolo 2 měsíců.

Pokud chce mít účastník řízení jistotu, že jeho spor bude rozhodnut v určité lhůtě (do 2 či 4 měsíců), lze si sjednat vedení urychleného řízení s vydáním rozhodnutí do dvou či čtyř měsíců přímo v rozhodčí smlouvě (v rozhodčí doložce), nebo lze o vedení urychleného řízení s vydáním rozhodnutí do čtyř měsíců požádat při zahájení řízení či kdykoli během vedení rozhodčího řízení. V takovém případě se poplatek za rozhodčí řízení zvyšuje o 50 % v případě rozhodnutí sporu do čtyř měsíců či 75 % v případě rozhodnutí sporu do dvou měsíců.