• Tuzemské spory
  rozhodování majetkových sporů mezi subjekty z České republiky

• Ostatní spory
  rozhodování majetkových sporů mezi subjekty, z nichž alespoň jeden subjekt je zahraniční.

​

Dle § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, je v rozhodčím řízení možno rozhodovat pouze majetkové spory. Rozhodčí soud tak nemá pravomoc rozhodovat ve věcech trestních, správních, statusových či rodinněprávních.

Co se rozumí majetkovým sporem?

Majetkovým sporem se však nerozumí pouze spory o zaplacení určité peněžité částky, nýbrž všechny spory, které se svým charakterem odrážejí v majetkové sféře stran a týkají se subjektivních práv, s nimiž mohou účastníci disponovat.

Pojem „majetkový spor“ podle zákona o rozhodčím řízení je třeba chápat a vykládat široce, kdy se může jednat o všechny spory, které mají odraz v majetkové sféře účastníků právního vztahu, tj. spory, jejichž předmět lze vyjádřit v majetkových hodnotách, tedy pokud je lze ocenit a vyčíslit jejich hodnotu.

V rozhodčím řízení tak lze rozhodovat například následující spory:

1. Spory z kupních smluv

Spory z kupních smluv, zejména o zaplacení kupní ceny, vč. smluvních pokut a úroků z prodlení, jsou velmi často projednávaným typem sporů v rozhodčím řízení. Kromě zaplacení kupní ceny bývá v rozhodčím řízení řešeno např. i vadné plnění (vady předmětu koupě) či spory o vydání věci při nezaplacení kupní ceny.

2. Spory z nájemních smluv (placení nájemného, vyklizení nemovitosti, platnost výpovědi)

V rozhodčím řízení jsou běžně projednávány spory z nájemních smluv týkající se jak sporů o zaplacení dlužného nájemného či nákladů na služby spojené s užíváním bytu či domu, tak i sporů o vyklizení nemovitosti či určení neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy.

Možnost řešení sporů o vyklizení nemovitosti či určení neplatnosti právního jednání byla v minulosti potvrzena judikaturou Nejvyššího soudu (odkázat lze např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 20 Cdo 476/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2741/2016).

Z praxe Rozhodčího soudu vyplývá, že strany rády pro tyto typy sporů volí formu on-line rozhodčího řízení, v němž se rozhoduje pouze na základě předložených písemností jediným rozhodcem. On-line rozhodčí řízení bývá velmi rychlé (průměrně okolo 2 měsíců), což je zejména u sporů o vyklizení nemovitosti účastníky řízení velmi oceňováno.

3. Spory ze smluv o dílo (zaplacení ceny díla, vadné plnění)

Spory ze smluv o dílo jsou jedním z nejčastěji projednávaným typem sporů u Rozhodčího soudu. Účastníci řízení pro tento typ sporů rádi volí rozhodování sporu rozhodčím senátem, kdy je oceňována zejména možnost jmenování odborníků na příslušnou problematiku (rozhodčí senát může být složen jak z právníků, tak např. i inženýrů stavebnictví), jedná-li se o specificky zaměřené spory.

4. Spory o ochranu osobních údajů (spory mezi správci a zpracovateli, společnými správci aj.).

Rozhodčí soud v minulosti navázal spolupráci se Spolkem pro ochranu osobních údajů (dále jen „Spolek“) při řešení sporů v oblasti ochrany osobních údajů. Spolek je největší a nejstarší (vznik v roce 2014) českou organizací sdružující pověřence pro ochranu osobních údajů a další profesionály zabývajících se zpracováním osobních údajů

Rozhodčí řízení může být díky svému charakteru, rychlosti a neveřejnosti vhodné pro některé spory týkající se zpracování osobních údajů, zejména co se týká sporů mezi správci a zpracovateli či společnými správci. Ceněná v těchto případech může být zejména neveřejnost rozhodčího řízení, která zajistí ochranu práv dotčených subjektů údajů.

Spolek na svých webových stránkách uvádí rozhodce doporučované pro řešení sporu v oblasti zpracování osobních údajů.

5. Spory týkající se porušení zákonné povinnosti

Nejvyšší soud České republiky v minulosti judikoval, že rozhodčí smlouvu lze sjednat i pro případ porušení zákonné (nikoli pouze smluvní) povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2023, sp. zn. 23 Cdo 476/2023).

V rozhodčím řízení je tak možné dle výše uvedeného rozhodnutí projednávat např. i spory týkající se ochrany před nekalou soutěží či jiné spory z porušení zákonné povinnosti, jsou-li majetkového charakteru.

6. Další

V rozhodčím řízení lze projednávat i další spory výše nevyjmenované týkající se jak sporů z pojmenovaných (např. úvěrová smlouva, smlouva o zápůjčce, bankovní záruka), tak i nepojmenovaných smluv (např. leasingová smlouva, smlouva o spolupráci).

V rozhodčím řízení jsou běžně projednávány např. i spory o určení vlastnického práva k věci, vydání bezdůvodného obohacení, náhradu škody či směnečné spory. Lze projednávat i spory týkající se věcných práv k věci cizí (zástavní a zadržovací právo, věcná břemena aj.), určení ne/platnosti právních jednání (určení platnosti smlouvy, odstoupení od smlouvy aj.), nahrazení projevu vůle či jiné nepeněžité povinnosti majetkového charakteru.

​