Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky

• § 1 odst. 6 se mění takto:
  (6) Zruší-li soud rozhodčí nález a pravomoc rozhodčího soudu je dána (§ 34 zákona), pokračuje rozhodčí řízení, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu. Pokud se strany písemně nedohodnou jinak, spor projednají v rámci pokračování v řízení, je-li to možné, rozhodci zúčastnění na původním projednání sporu, s výjimkou rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem. Návrh na pokračování v řízení podaný po výše uvedené lhůtě 30 dnů se považuje za žalobu.
• § 3 odst. 2 se mění tak, že se odebírá odkaz na § 35a zákona. § 3 odst. 2 zní nově takto:
  Spory ze spotřebitelských smluv může rozhodovat jen rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti, nejde-li o případy, kdy strany uzavřely smlouvu o rozhodci (§ 2 odst. 3 písm. a) zákona).
• § 10 se mění takto:
  (1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodčí soud dodáním do datové schránky, pokud není znepřístupněna pro dodávání dokumentů z datové schránky právnické osoby (§ 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), nebo na adresu, kterou strana uvedla. Pokud dodání do datové schránky není možné a strana žádnou adresu neuvedla, zasílají se jí písemnosti na adresu, jež je rozhodčímu soudu známa. Pokud si strana zvolila zástupce, zasílají se písemnosti tomuto zástupci dodáním do jeho datové schránky, pokud je to možné, jinak na adresu jeho sídla, popřípadě bydliště, popřípadě jinou adresu, kterou strana uvedla.

  (2) S účinky doručení adresátovi mohou namísto adresáta přijímat písemnosti osoby jím zmocněné k přijímání písemností, jakož i další osoby uvedené jako příjemci písemností v občanském soudním řádu.

  (3) Není-li dodání do datové schránky příjemce možné, doručují se
  a) žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, popř. jejich kopie, a stejnopisy rozhodčích nálezů a usnesení s potvrzením o doručení
  b) ostatní písemnosti doporučeným nebo obyčejným dopisem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků; zpráva zaslaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem.

  (4) Kterákoli z písemností uvedených v předchozích odstavcích může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení.

  (5) Nebyla-li písemnost dodána do datové schránky adresáta, jsou všechna doručení rozhodčího soudu platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4 i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení provozovatele poštovních služeb ji nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy převzetí bylo odepřeno. Písemnost, kterou adresát nevyzvedl do 10 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb, se považuje za doručenou poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

  (6) Písemnost, která byla dodána do datové schránky, je doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti.

  (7) Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 6 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

  (8) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodčímu soudu, je doručováno platně, jsou-li písemnosti zasílány na její poslední známou adresu.

  (9) Jestliže se postupem podle odstavců 1 až 8 nepodařilo doručit straně na její poslední známou adresu, a to ani prostřednictvím jejího zástupce anebo osoby jí zmocněné k přijímání písemností, může jí předseda rozhodčího soudu ustanovit osobu pověřenou k přijímání písemností (dále jen „pověřená osoba“). Den doručení pověřené osobě se považuje za den doručení adresátovi, jemuž byla ustanovena pověřená osoba.

  (10) Pověřenou osobou může být jen osoba zapsaná na seznamu rozhodců rozhodčího soudu. Pověřená osoba odmítne funkci vykonávat z důvodů, pro které by byla z projednávání sporu vyloučena jako rozhodce.

• Za § 13 se vkládají nové § 14a a 14b, které zní takto:
  

  14a

  Přistoupení účastníka

  (1) Do řízení může na návrh žalobce přistoupit další účastník na straně žalující tehdy:
  
  a) připustí-li to k návrhu žalobce rozhodčí senát, a
  b) vysloví-li třetí osoba či osoby, navrhované k přistoupení na straně žalující, písemný souhlas jak s přistoupením, tak se složením rozhodčího senátu.
  
  (2) Do řízení může na návrh žalobce přistoupit další účastník na straně žalované tehdy:
  
  a) připustí-li to k návrhu žalobce rozhodčí senát, a
  b) vysloví-li třetí osoba či osoby, navrhované k přistoupení na straně žalované, písemný souhlas jak s přistoupením, tak se složením rozhodčího senátu; souhlas původního žalovaného se nevyžaduje.
  
  (3) Pokud k návrhu na přistoupení třetí osoby či osob dojde před ustavením rozhodčího senátu, použije se § 23 odst. 3 obdobně.

§ 14b

Změna v osobě účastníka řízení

(1) Má-li některá ze stran za to, že po zahájení rozhodčího řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než rozhodčí senát o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení.
(2) Rozhodčí senát návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo původního žalobce. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
(3) Ten, kdo vstupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho vstupu do řízení.

• Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní takto:

  § 21a

  Změna žaloby

  (1) Žalobce může se souhlasem rozhodčího senátu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba doručit ostatním účastníkům, pokud nebyli přítomni ústního jednání, při němž ke změně došlo.
  (2) Jestliže rozhodčí senát změnu žaloby připustí, jsou všichni členové senátu povoláni k rozhodování o změněném návrhu [§ 31 písm. c) zákona].
  (3) Nepřipustí-li rozhodčí senát změnu návrhu, pokračuje v řízení o původním návrhu. Podaný návrh na změnu žaloby se považuje za novou žalobu.
  
• § 24 odst. 2 se mění takto:
(2) O vyloučení rozhodce na základě námitky podjatosti, nebo o posouzení toho, zda k opožděně podané námitce vedly důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže námitka podjatosti směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje předseda rozhodčího soudu. Předseda rozhodčího soudu rovněž rozhoduje o námitce podjatosti směřující proti rozhodci nebo rozhodcům v případech, kdy ještě nebyl ustaven rozhodčí senát. Předseda rozhodčího soudu může námitku podjatosti předložit k rozhodnutí předsednictvu.
• Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní takto:

  § 26a

  Spojení rozhodčích řízení

  (1) Rozhodčí senát může spojit dvě či více zahájených rozhodčích řízení do jednoho rozhodčího řízení, pokud v těchto řízeních rozhoduje totožný rozhodčí senát, jestliže:
  a) strany všech spojovaných řízení souhlasily se spojením; nebo
  b) všechny nároky v předmětných rozhodčích řízeních byly uplatněny na základě stejné rozhodčí smlouvy nebo stejných rozhodčích smluv; nebo
  c) nároky v předmětných rozhodčích řízeních nejsou uplatněny na základě stejné rozhodčí smlouvy nebo rozhodčích smluv, rozhodčí řízení jsou však vedena mezi stejnými stranami, spory v rozhodčích řízeních vznikly v souvislosti se stejným právním vztahem a rozhodčí senát shledá rozhodčí smlouvy slučitelnými.
  (2) Jsou-li spojována rozhodčí řízení, budou, spojena do rozhodčího řízení, které bylo zahájeno jako první, ledaže bylo všemi stranami dohodnuto jinak.
• Za § 28a se vkládá nový § 28b, který zní takto:

  § 28b

  Poučovací povinnost

  (1) Rozhodci nejsou povinni poskytovat stranám poučení o jejich procesních právech a povinnostech, nestanoví-li tento řád jinak.
  (2) Zjistí-li rozhodci, že strana dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání rozhodných sporných tvrzení, vyzvou ji, aby tyto důkazy navrhla a poučí ji o následcích nesplnění této výzvy.
  (3) Ve sporech ze spotřebitelských smluv rozhodci vyzvou stranu, aby svá tvrzení doplnila, ukáže-li se, že strana nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedla neúplně, nebo rozhodci mají za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru strany.
  
• Do § 31 se vkládá nový odst. 2, který zní takto:
  (2) Připuštění protižaloby se přiměřeně řídí ustanovením o změně žaloby (§ 21a).
• Původní § 31 odst. 2 se mění na § 31 odst. 3 a zní takto:
  (3) Na protižalobu se přiměřeně použijí ustanovení o žalobě (§ 17 až § 21)..
• Původní § 31 odst. 3 se mění na § 31 odst. 4 takto:
  (4) Námitka započtení, vyplývá-li uplatněná pohledávka z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou, nebo není-li uplatněná pohledávka způsobilá započtení z důvodu, že je nejistá, nebo neurčitá, se pro účely projednání věci posuzuje jako samostatný nárok, který je nutné uplatnit protižalobou či samostatnou žalobou. Rozhodčí senát o této skutečnosti žalovaného poučí.
• K § 33 se přidávají nové odstavce 4 a 5, které zní takto:
  (4) Rozhodčí senát může pořídit o některých úkonech namísto zápisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na nosiči dat, který je součástí spisu.
  (5) Stranám se po skončení ústního jednání poskytne kopie záznamu.
• § 39 odst. 1 písm. h), i), j) se mění na písmena i), j), k) takto:
  i) poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu, pokud jde o spor ze spotřebitelské smlouvy,
  j) podpisy většiny rozhodců nebo podpis jediného rozhodce,
  k) není-li nález usnesen jednomyslně, i údaj o této skutečnosti.
  
• Do § 39 odst. 1 se vkládá nové písmeno h), které zní:
  h) poučení o účincích jeho doručení a, sjednaly-li strany možnost přezkoumání rozhodčího nálezu, o možnosti jeho přezkoumání,
  
• Do § 39 se vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které zní takto:
  (4) Stranám se doručuje stejnopis rozhodčího nálezu vyhotoveného v listinné podobě nebo rozhodčí nález v elektronické podobě; do zahraniční se doručuje vždy stejnopis rozhodčího nálezu vyhotoveného v listinné podobě.
  (5) Stejnopis rozhodčího nálezu podepisuje předseda nebo tajemník rozhodčího soudu.
  (6) Rozhodčí nález v elektronické podobě a elektronicky vyhotovený stejnopis rozhodčího nálezu vyhotoveného v listinné podobě musí být podepsány kvalifikovanými elektronickými podpisy a opatřeny kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem rozhodčího soudu.
  
• V § 40 odst. 1 se nahrazuje druhá věta za: „Přehlasovaný rozhodce má právo své odlišné stanovisko založit do spisu; toto stanovisko je neveřejné a má k němu přístup pouze předsednictvo.“ , § 40 odst. 1 nově zní:
  (1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu většinou hlasů. Přehlasovaný rozhodce má právo své odlišné stanovisko založit do spisu; toto stanovisko je neveřejné a má k němu přístup pouze předsednictvo.
• V § 44 odst. 3 se odstraňuje druhá věta, § 44 odst. 3 nově zní:
  (3) Pro vydání usnesení, kterým se řízení zastavuje, platí přiměřeně § 38 a § 39.
• Do § 44 se vkládá nový odstavec 4, který zní takto:
  (4) Pokud se rozhoduje před zaplacením poplatku za rozhodčí řízení (§ 19), vydává usnesení o zastavení řízení předseda rozhodčího soudu.
• § 47 odst. 1 a odst. 3 se mění tak, že odkaz na § 31 odst. 3 se nahrazuje odkazem na § 31 odst. 4
  
• § 47 odst. 1 se mění tak, že odkaz na § 18 se nahrazuje odkazem na § 19
  
• § 48 odst. 2 se ruší
  
• § 48 odst. 3, 4, 5, 6, 7, 8, a 9 se mění na odstavce 2, 3, 4, 5, 6, 7, a 8
  
• V § 48 odst. 2 se odkaz na § 29 odst. 2 mění na odkaz na § 29 odst. 3. § 48 odst. 2 zní takto:
  Poplatek se sníží o 10 %, vydává-li se rozhodčí nález na základě žádosti stran bez odůvodnění (§ 29 odst. 3)
• § 48 odst. 3 se mění takto:
  (3) Bylo-li zpětvzetí žaloby žalobcem, popř. protižaloby či námitky započtení dle § 31 odst. 4 žalovaným, a to v plném rozsahu, doručeno rozhodčímu soudu nejpozději 7 dnů před datem nařízeného prvního ústního jednání ve věci či ve lhůtě 14 dnů od úhrady plné výše poplatku v případě, kdy se dle dohody stran sporu nemá konat ústní jednání, vrací se 50 % rozdílu výše poplatku podle sazebníku a minimálního poplatku; to neplatí pokud došlo ve lhůtě kratší než 7 dnů před datem nařízeného prvního ústního jednání ve věci k jeho odročení na návrh některé ze stran.
• § 48 odst. 4 se mění tak, že odkaz na odstavce 3 a 4 se nahrazuje odkazem na odstavce 2 a 3, odkaz na § 31 odst. 3 se nahrazuje odkazem na § 31 odst. 4
  
• § 48 odst. 5 se mění tak, že odkaz na odstavce 1 a, 2 a 3 se nahrazuje odkazem na odstavce 1 a 2
  
• Do § 48 se vkládá nový odstavec 9, který zní takto:
  (9) V případě spojení rozhodčích řízení dle § 26a se poplatek nevrací, a to ani zčásti.
• § 49 odst. 1 se do návětí přidává věta: „Snížení poplatku podle § 48 se nepoužije pro zvýšenou část poplatku za urychlené řízení.“ Návětí § 49 odst. 1 zní nově takto:
  Pro určení zvýšení poplatku za projednání sporu v urychleném řízení se § 48 nepoužije. Snížení poplatku podle § 48 se nepoužije pro zvýšenou část poplatku za urychlené řízení.
• § 49 odst. 3 se mění takto:
  (2) V případě, že rozhodčí nález nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje, nejsou vydány ve lhůtách dle odstavce 1, nebo ve lhůtě prodloužené stranou, která zvýšený poplatek uhradila rozhodne rozhodčí senát o částečném vrácení poplatku.
• § 50 se mění tak, že odkaz na § 31 odst. 3 se nahrazuje odkazem na § 31 odst. 4
• § 53 odst. 1, odst. 4 a odst. 7 se mění tak, že odkaz na § 31 odst. 3 se nahrazuje odkazem na § 31 odst. 4
• § 53 odst. 4 se mění tak, že odkaz na § 48 odst. 4 se nahrazuje odkazem na § 48 odst. 3
• Do § 54 odst. 3 se vkládá věta „Ke stanovení zvláštního nákladu na překlady dojde pouze v případě, kdy náklady překladů nepokryje uhrazený paušál na správní náklady rozhodčího soudu (§ 53).“ § 54 odst. 3 zní takto:
  Má-li být ústní jednání konáno či rozhodnutí vyneseno v jiném než českém (popř. slovenském) jazyce, stanoví výši takového zvláštního nákladu tajemník, a to na návrh rozhodčího senátu. Ke stanovení zvláštního nákladu na překlady dojde pouze v případě, kdy náklady překladů nepokryje uhrazený paušál na správní náklady rozhodčího soudu (§ 53). Dokud nedojde k úhradě zvláštního nákladu, věc se v jiném jazyce než češtině (popř. slovenštině) neprojednává, případně nedojde k vynesení rozhodnutí v jiném jazyce.
• za § 57 odst. 2 se vkládá věta „Spory, které nenaplňují definici tuzemského sporu, jsou zpoplatněny jako ostatní spory poplatkem za rozhodčí řízení a paušálem na správní náklady podle sazebníku nákladů.“
• Sazebník nákladů pro tuzemské spory a pro ostatní spory tvořící přílohu Řádu Rozhodčího soudu se mění takto:
  

Tento Dodatek byl zveřejněn v Obchodním věstníku dne 1.12.2022 pod č. zápisu OV06719487.

Tento Dodatek nabývá účinnosti dnem 1.1.2023.

Řízení zahájená před účinností tohoto Dodatku se dokončí podle dosavadních předpisů s výjimkou § 39 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 který se aplikuje i pro řízení zahájená před dnem účinnosti tohoto Dodatku.

Rozhodčí soud tento dodatek publikuje také formou úplného znění Řádu účinného od 1.1.2023.